Moderní výživové směry: na jakých principech vlastně fungují?

Výživových směrů je skutečně mnoho. Stal se z nich módní trend, styl a smysl života. Zdá se, že čím více omezení ve stravě praktikujeme, tím budeme šťastnější a hubenější. Mnohdy nespravedlivě obviňujeme z našeho hubnoucího neúspěchu konkrétní potraviny a vyřazujeme je z jídelníčku v domnění, že bez nich nám bude lépe.


Trochu mi přijde, že jako společnost rádi hledáme zkratky a zdá se nám pohodlnější přizpůsobit se konkrétnímu výživovému směru, který už bude skutečně ten pravý a spasí nás. Hledáme nějaké kouzlo, či tajný recept. Tím nechci říct, že všechny výživové směry jsou špatné a nemají svá opodstatnění. Nízkosacharidová strava se kupříkladu využívá k terapeutickým účelům a například při léčbě cukrovky, nebo Alzheimerovy choroby má velmi pozitivní výsledky. V takovém případě by měl ovšem parametry tohoto výživového směru stanovit lékař, který přesně zná účel, zdravotní stav a hodnoty daného pacienta.


Troufám si tvrdit, že běžný zdravý jedinec nepotřebuje drasticky omezovat svůj jídelníček, aby dosáhl vytoužených výsledků a cítil se dobře. Pozvolná změna životního stylu a konzumace základních kvalitních potravin totiž nezní tak sexy a špatně se prodává. Musíme si přiznat jednu věc – většina níže zmíněných výživových směrů funguje na principu kalorického deficitu, kterého ovšem můžeme dosáhnout úplně stejně, aniž bychom museli vyřazovat konkrétní zástupce potravin.


Pojďme se na jednotlivé výživové směry podívat a vysvětlit si, na jakých principech vlastně fungují.


Vegetariánství

Vegetariánství je jedním z nejrozšířenějších výživových směrů dnešní doby. Principem je zákaz konzumace produktů zabitých zvířat. Důvodů, proč se lidé rozhodnou pro tento stravovací směr, je hned několik – mohou to být důvody etické, zdravotní, či ekologické, nebo třeba jen fakt, že jim maso nechutná. Samozřejmě možná je i kombinace. I tento výživový směr můžeme dále dělit na podkategorie například na lakto-vegetariány (nejedí maso, ryby, ani vejce atp.).


Mezinárodní zdravotnické organizace se v posledních letech shodují, že správně aplikované vegetariánství je výživově dostačující a vhodné pro jednotlivce každého věku (včetně dětí, těhotných žen, starších osob). Někteří odborníci také potvrzují, že vegetariánství může být základem prevence pro léčbu některých civilizačních nemocí.


Veganství

Veganství je filozofií a životním stylem, který se vyhýbá veškerým výrobkům pocházejícím ze zvířat a produktům, které je mohou částečně obsahovat. Tento styl tedy nesouvisí pouze se stravou, ale také například s oblákáním, kosmetikou, nebo výbavou domácnosti. Základem veganské stravy je především zelenina a ovoce, obiloviny, luštěniny, ořechy.


Jedná se o náročnější výživový směr, který vyžaduje poměrně detailní znalost složení potravin a pochopení systému výživy jako celku. Problém veganské stravy může být například nedostatek Omega 3 mastných kyselin, nebo vitamínu B12 (ten skutečně není možné z veganské stravy přijímat jinak, než ve formě suplementů). Dále také pozor na železo, vitamíny D a K2. Při tomto směru je také důležité kontrolovat příjem bílkovin, který může být o něco komplikovanější, než u klasického všestranného jídelníčku.


Zdravotnické organizace opět uvádějí, že správně prováděná veganská strava je možná v každém věku, ale je třeba být při tomto výživovém směru skutečně obezřetní a nebrat ho na lehkou váhu. V takovém případě bychom si totiž mohli docela výrazně uškodit.

Dávala bych si také velký pozor na průmyslově zpracované veganské výrobky, jejichž složení bývá dost tristní a odporuje filozofii konzumace základních kvalitních potravin. Dále je důležité si uvědomit, že veganská strava automaticky neznamená zdravá strava. I veganský junk food totiž nijak našemu tělu neprospívá.


A jak je to s konzumací sóji? Sója byla roky označovaná za doporučovanou a zdravou potravinu. Dnes se objevují informace, že její konzumace má i svá rizika. Hlavním problémem je genetická modifikace sóji (rozšířené používání herbicidů), vysoce průmyslová úprava, goitrogeny, antinutriční látky a další. Nejzdravější forma sóji se zdá být ve fermentované podobě. Samozřejmě se vám nic nestane, když si jednou za čas sóju dáte, ale pokud tvoří základ vašeo jídelníčku, je dobré vědět, že to s sebou nese i určitá rizika.

LOW CARB

Low carb je výživový směr, jehož principem je striktní omezení sacharidů. Tento typ stravy můžete také znát pod spojením LCHF – Low Carb High Fat. Jak se liší tento směr od paleo diety? Paleo má nízký obsah sacharidů, ale ne tak nízký jako LCHF. Paleo dieta vylučuje cereálie a mléčné výrobky, ale zahrnuje ovoce, což u LCHF neplatí (s výjimkou některého bobulového ovoce, které je vysoce výživné, ale obsahuje málo sacharidů).


Strava u tohoto výživového směru se skládá z bílkovin a tuků. Podle Tima Noakese, profesora sportovní medicíny a vyznavače LCHF, je v podstatě možné jíst neomezené množství tuků a střídmé množství bílkovin. Jaké jsou tedy potraviny, na kterých se staví základ tohoto jídelníčku? Jsou to vejce, plnotučné mléčné výrobky, sýry, jogurty, maso, máslo, smetana, zelenina, avokádo, oříšky atp.


KETO

Keto neboli ketogenní dieta má jasně nastavená pravidla a využívá se především pro léčbu onemocnění jako je například epilepsie, nebo diabetes. Principem této diety je omezení potravin, ze kterých si naše tělo může vzít nebo vytvořit glukózu. V organismu pak dochází k takzvané ketóze, kdy tělo začne namísto glukózy využívat jako zdroj energie keto látky. Tyto ketolátky se tvoří z tuků v játrech, což se děje také v případě, kdy organismus hladoví.


Ketogenní dieta je tedy principem, kdy většinu energie přijímáme z tuků. To může skýtat určitá rizika jako nedostatek vlákniny a možný deficit vitamínů a minerálních látek. Jedná se o velmi restriktivní výživový směr, který by měl být aplikován s určitou znalostí a za přesně daným účelem.


Dělená strava

Jedná se o přísné oddělování některých druhů potravin ve stravě, při kterém má údajně dojít ke zjednodušení trávení. Nejčastěji se nedoporučuje kombinace bílkovin a sacharidů a principem je tedy jíst tyto druhy potravin pouze odděleně. Dělená strava může být velmi omezující a obtížně realizovatelná v běžném životě.


Proč může u některých jedinců fungovat? Zdánlivě se může zdát, že funguje samotný princip oddělování, ale principem opět zůstává kalorický deficit, protože může docházet ke snížení objemu jídla a volba kvalitnějších potravin. Málokteré potraviny také obsahují pouze jednu makroživinu ve 100% složení a je tedy naprosto běžné, že základní potraviny obsahují více než jednu konkrétní složku. Tím pádem je v podstatě nemožné vytvořit absolutní dělenou stravu. V tomto směru tedy nevidím žádný smysl a pro zdravého člověka, který se stravuje racionálně a kvalitně, není třeba jakkoli jednotlivé makroživiny při konzumaci dělit.



Závěrem

Každý výživový směr může mít své opodstatnění a smysl pro konkrétního jedince. Pro to, aby se člověk stravoval zdravě ale není třeba jakýkoli z těchto směrů nutně aplikovat. Pokud vám některý z těchto směrů sedí, je to v pořádku. Pokud ne, také je to v pořádku. Jestli jste se rozhodli některý z těchto směrů následovat, zvažte, jaké k tomu máte důvody a zda jste daný výživový směr správně pochopili a máte dostatek vědomostí k tomu, abyste ho aplikovali správně.


Mně nejvíce vyhovuje pestrá strava, která obsahuje všechny makroživiny (bílkoviny, sacharidy i tuky). Důležité jsou pro mě totiž zdroje těchto potravin a jsem toho názoru, že lidé někdy zbytečně hledají, co je „zlé“ a co „dobré“. Opět zopakuji, že je důležité najít si, co sedí nám individuálně a v čem se cítíme dobře. Proto neodsuzuji nikoho, kdo se stravuje jinak. Pouze se snažím upozornit na to, že je mnohdy zbytečné vyřazovat konkrétní potraviny za účelem hubnutí, nebo zdravého stravování (lepek, sacharidy, nebo naopak tuky). Vidím v tom spíše nepochopení celého principu stravy a hledání výjimečného receptu, kterým si ale mnohdy zbytečně komplikujeme život.

Zdroje:

GROSSHAUSER, Mareike. Sportovní výživa pro vegetariány a vegany. Přeložil Lucie FROLÍKOVÁ. Praha: Grada Publishing, 2015. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-5527-4.

Web PharmDr. Margit Slimákové, SPECIALISTKY NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU - www.margit.cz

SLIMÁKOVÁ, Margit. Velmi osobní kniha o zdraví. V Brně: BizBooks, 2018. ISBN 978-80-265-0753-6.

POUROVÁ, Veronika a Andrea JAKEŠOVÁ. O výživě. Praha: Pointa, 2019. ISBN 978-80-88335-68-9.

©2020 by HealthyByCerna.