Se zakladatelkami magazínu Slow Femme o pomalé módě a udržitelnosti

Slow Femme je online magazín pro ženy, které milují módu, ale není jim lhostejný její dopad na člověka a přírodu. Karolína Břinková, Co-founder/Editor-in-chief uvádí: Naším cílem je přiblížit koncept zodpovědně vyrobené módy a udržitelného životního stylu. Články na webu tvoří investigativní texty, na které navazují ty s radami a tipy, které může v každodenním životě podniknout každá z nás. Čtenářka na webu najde mapu a seznam námi ověřených značek a obchodů, kde může pomalou módu zakoupit."


1. Co pro vás znamená pojem "Slow Femme"?

Slow Femme je žena, která se rozhodla změnit svůj přístup nejen k šatníku, ale hlavně sama k sobě a přírodě.



2. Jak byste popsaly pomalou módu, pokud o ní člověk slyší poprvé?

Myslím, že bych ji popsala především jako užší vztah k oblečení, které už máme v šatníku. Zodpovědně vyrobenou módu lze definovat jako promyšlený nákup kvalitního oblečení, o kterém víme, kde a za jakých podmínek bylo vyrobeno. Nejedná se tedy o opak rychlé módy, ale odlišný přístup k oblečení, kdy jsou si designéři, prodejci i zákazníci vědomi jeho přímého vlivu na člověka i přírodu. Zodpovědně vyrobená móda není drahá. Odráží se v ní důležité hodnoty — umění ocenit práci druhých, etika výroby, transparentnost, udržitelnost a zmíněná kvalita. To jen běžná móda je příliš levná. Ztratili jsme představu o tom, kolik úsilí stojí něco vytvořit. Další informace o pomalé módě můžete najít v našem článku Fast vs. Slow Fashion aneb nový trend nejen Instagramu.


3. Jaké jsou největší problémy současného masového módního průmyslu a jaké dopady to s sebou přináší?

Těch problémů je spousta. Dnešní textilní průmysl je učebnicovou ukázkou globalizovaného světa. Tvoří 2 % světového hrubého domácího produktu o hodnotě 3 bilionů dolarů. Výroba oděvu je proces, který vyžaduje množství vody, energie i lidské práce a vzniká při něm množství odpadních látek. Na začátku všeho je tkanina. Mezi nejoblíbenější přírodní materiály patří bavlna, u syntetických vede polyester, který je v současné době nejpoužívanějším vláknem na světě. Jeho největším výrobce je Čína, která vyprodukuje asi dvě třetiny světové produkce tohoto materiálu.



4. Kde končí oblečení, které se v řetězcích neprodá?

Současný módní systém stojí na obrovské nadprodukci oblečení. Odhaduje se, že oděvní značky každou sezónu neprodají 30 - 40 % vyrobeného oblečení. To se pak snaží prodat ve slevách nebo outletech. Další cestou může být znehodnocení oblečení, tedy odpárání všech log a visaček, které by oděv spojovaly se značkou a jeho přeprodej na second-handovém trhu. Možností je samozřejmě i zničení oblečení, aby nedošlo k devalvaci značky.



5. Pokud se rozhodnu o módě přemýšlet s ohledem na udržitelnost, kde začít? Jaké první kroky udělat a co změnit?

Začala bych aplikací tzv. Buyerarchy neboli nákupní pyramidy. Ta je inspirovaná známou Maslowovou pyramidou potřeb a dala by se rozdělit na dvě části.

V prvních čtyřech stupních spotřebováváme oblečení, které už bylo vyrobeno. Nejprve se podíváme do vlastní skříně a pokusíme se unosit co nejvíc věcí, které již vlastníme. Pokud se jednou za rok chystáme na svatbu nebo do divadla, nemá smysl kupovat si šaty jen na tuto příležitost. Co si je půjčit? Možností je spousta – poptejte se u kamarádek nebo vašich oblíbených designérů. Oblečení, které vám nesedí, zkus směnit, a když ani na swapu nenajdeš to, co hledáš, nezbývá, než zajít do secondhandu.

V druhé části pyramidy dochází k výrobě úplně nového produktu, oblečení. Teprve, když víme, kolik energie stojí vyrobit halenku nebo ušít šaty, vážíme si dané věci mnohem víc.

Pokud ani toto není tvá cesta, nastává poslední stupeň – nákup nového oblečení. 



6. Dokážu si představit, že si vybavím celý šatník módou ze second handu, ale jak je to s plavkami, spodním prádlem, nebo sportovním oblečením? Kde vybírat, případně najdu někde nějaký seznam slow fashion českých firem?

I toto oblečení začíná být víc a víc dostupné i v Česku a na Slovensku. Fungují tu například skvělé firmy jako je Creeme nebo Corpus Lingeria, které vytváří spodní prádlo z bambusu a organické bavlny. Další tipy najdete v naší zodpovědné mapě obchodů.



7. Jak recyklovat oblečení, které už neunosím? Někde jsem slyšela, že dávat ho do těch speciálních kontejnerů na oblečení není ideální volba, tak jak postupovat?

Průměrně unosíme jen 20 % svého šatníku za rok, i tak si však neustále pořizujeme nové a nové oblečení.Pak nám nezbývá nic jiného, než se starších kousků postupně zbavovat. Toto oblečení nejčastěji bývá odnášeno do oděvních kontejnerů s dobrou vůlí, že někomu ještě pomůže. Jenže mnoho z nás neví, že 90 % textilií darovaných na charitu končí ve spalovnách, či na textilních skládkách. Není se tedy čemu divit, že má módní průmysl na svědomí 80–90 milionů tun textilního odpadu ročně. Pro představu by vyhozené textilie zaplnily každou sekundu jedno nákladní auto plné oblečení; 1,5 mrakodrapu Empire State Building za den, či za rok operu v Sydney. Textilního odpadu je zkrátka hodně. Konkrétní tipy na místa, kam odnést vyřazené oblečení a jak postupovat se tříděním najdete na našem webu :).


Moc děkuji za rozhovor a přeji mnoho štěstí a inspirace při další tvorbě!

Web Slow Femme: www.slowfemme.com

Instagram: slowfemme

©2020 by HealthyByCerna.